Diindahání

Drop Down MenusCSS Drop Down MenuPure CSS Dropdown Menu

Saturday, December 2, 2017

Isaak Newthon: Ugguá doñr Sáiñsdár

Newthon or Sába 1689 ót Godfray Kneller e tuillé.



Isaak Newthon

HÁYAT:   1642-1727 (84)

ÉSTAN:    VILAD


MOCÚRI: NAMDÁR SÁIÑSDÁR


Báñgoyá: Aga Ambor |

Isaak Newthon (Isaac Newton) sáf  (1643, January 4 – 1727, marec 31) déki vilaiti (English) phizík (Physics) ór Sáiñsdár, Hísaf (Mathematics) ór Sáiñsdár (scientist), Nokcótarar (Astronomy) Sáiñsdár, phólsofar (Philosopher), ————(အဂႆဂိရတ္ပညာရွင္), ói oré duniyar taarikot mazé mocúr hói mancé biccáic goré. Newthon e 1687 cón ót Duniyar Merir Taán ór fot niyom(the theory of Gravitational force ) ool kúzi fai sobot gojjíl.  É ciz or lora sora Newthon ór Fot (Theory) tinua deki fore 300 bosórór mazé phizíkór moidanot murhai estemal óiye boli howa za.

Newthon ó foilár cúrut Dur-zurmi (Telescope)  ré avickar (Invented) gojjé. Dóla foorór cúla ol tin kuinna fóriq (prism) ottú fári zaite roñg háñt kísim nealede yían óre etteda gorí roñgor niyom fot ó nelaiyé. Te deki tánda boróf bone dé fot oré yó nealaiyé. Aró abas or zur (speed of sound) oré yó mutalia goijjíl.

E zomanat saiñsór elóm deki tajub gorí fúrai no faré fan. 17 códir(Century) hísafé ar saiñs or elómdar Newthon or Fot oul, mutaliya (Experiment) ool, niyom ol notákíto boli sañis or elóm ó notakítóu. Ane wala nosóFirst blog postl ollá bicí easán oula saiñs or ebdayi niyom olor oré zaher gorí daháidi giye dé Isaak Newthon ór easaní bicí asé.

Isaak Newthon sáf oré 1642 cón ot vilad dec, Woolstrop (Woolsthorpe, Lincolnshire, England) ot mazé zonom diyé. Te deki maic nofurai té óiye dé adinna fua ( premature baby ) dé yán ólla bicí gura accíl. Newthonór baf fua oibar tin maic age mara giyé. Yánólla Newthon síñyor ó accíl. Maa ye Newthon dui bosóijjá táite ar ek gua zamai loi Newthon oré Naniré gosái diyé.Te gura hale bicí biyarimmá accíl. Oinno fuainnór doil duñra duñri gorí kélai nofaittó. Beil góñri, Debal góñri okkól loi kélai din haraitó. Kitab forá ar Jarne(Journal), Magzin dola gorá cuok accíl.

Te tákito dé farar eskul (School) ot fonná forí óre Grantham Grammar School ot zai fonná foijjé. Eskulor rekord mozin te deki eskulor ebbe damic eskuilla fua ar fonnát ebbe díyan hom doya eskuilla fua accíl. Grantham eskul deki tar gór loi 5 mail ánik duré oile yó  kobiras daktor or górot táki fonná foittó. Daktoror zii Miss Storey loi muhabbot forí zura-gatá goijjé.

Newthon ór mamur mocuarar uore 19 bosórot Cambridge University t fonná foijjé. 1661 cón, Junor 5 tarik ót Trinity College ၊ Cambridge ot dahél óiye. Te oinno eskuilla fuainor túaró boc bec, fuain ór ham gorí gorí hossá dola goittó.

Newthon e Ain (Law) or fonná foijjíl. Aristotle , Descartes , Gassendi , Hobbes ,Boyle tarár pholsofer ré mutalia goittó. Gellelio r san-tarar elóm oré te bicí fosón goittó.  Kepler Optics okkól oré yó mutalia goijjé. Tar báfa oullor nut hísáfe oilde “Quaestiones Quaedam Philosophicae” (Certain Philosophical Questions) kitab oré sábaiyé. E kitab ot Paleto aññr fuñajjá. Arestotel aññr fuñajjá. Kintu aññr haás fuñajjá dekí háñsáyi boli hoi leikké.

1663 cón húdinor akhérít te hísafi foun oré cúru gorí dillagaiyé. hísafi foun loi taaluk nokcó tara elóm oréyó mutalia goijjé. 1663 cón epril or 28 tarikót kolejór elmi modotí bokcíc (Scholarship) foya eskuilla fua hisáfé basá giyé. Newthon é eskulor cíka cíkit dilagai diyé motton muhabbot or éntu zur homi giyoi. Te zuri ejjíl dé miala fua wá yó ar ekzon biyá gorí feillé. Newthon e muhabbot óre damditode étolla ar muhabbot ó nóo tua, biyá yó nógore.

1665 cón, epril maicót B.A. digeri faiyé. E bosórot mazé bicí dorór uñdur biyaram (plague) Yuruf ot fóili giyoi dé éttólla kolej oul óré 2 bosór bon goijjíl. Te yó nizor nagí hára dec  Woolsthorpe ot wafes aaigiyói.

Newthon e górot hísafór foun óre nága sara mutalia goijjé. Eskul bon dui bosórot hísaf ar phisíkor babote mosála okkól óre bañidi faijjé. Duniyar Merir Taanor Fot (The Law of Universal Gravitation), dóla roñg deki dónu  roñgór cúla olloi boné (The Theory of Optics) ၊  Hísaf ór foun oul “Integral and Differential calculus” tuai nelai faijjé.

Góror gírar butor tákite  sep gas ottú sep gula  zorer de dekí oré. Duniyar merir taan óre tuai nelai faijjé. Gorhó (planet)  ókkolór gúrar foñt oré tuai faiyé.  Jupitar gorhór sáñti gorhó ar gurar foñt okkol oré  tuai faiyé. Newthon e 1671 cón ót “De Methodis Serierum Fluxionum” (On the Methods of Series of Fluxions) kitab oré lattin  bácaloi lekí léyó sábai nófare. 1736 cón ót mazé Ingilic (English) báca loi sábaiye.

Newthon e tar avickar ókkol oré kitab lekí nealai balla hamicá mon nozaitó. Dec ót soledde Uñdur biyaram (bor biyaram) sáf onór baáde, 1667 cón ót Cambridge University abar kuille dé ottót  abar eskul ot urí ek bosór baáde Master Digeri haasél goijjé. 1669 cón ót mazé 27 bosór no furaité boicót Hísafor porfésar(Professor) boinné. 1684 cón ót mazé “De Motu” nealai Aga Ambor  or elóm (အာကာသပညာ) oré saf saf gorí zanai di faijjé.

Baáde dui bosórot mazé saiñs or moidan ot bicí dorhari, bicí zoruri “Philosophiae Naturalis Principia Mathematica” (The Mathematical Principles of Natural Philosophy) kitab oré sábai nealai faijjé. 1693 cón ót demagi nab komzurir biyaram oré zuré súre fai biyarimma boni giyoi. 1696 cón ót “Warden and the Master of Mint” tobka ré faileyó vilad ot fíri ai zagói foijjé.

 1704 cón ot mazé “Royal Society” soddari zimma ré fai, fottí bosór bar bar basí tuiltó. 1705 cón ot Rani Ann e Newthon oré foilar cúrur saiñsdar ísáfe dorja diyé. 1717 cón òt lattin báca-t nealail dé kitaab oré ingilic ot abar sábai ye. 1727 cón, marec or 20 tarík ót Kensington, Middlesex, England vilad ót mazé akhéri niyaic félai oré duniyaittú alveda loiyé. Westminster Abbey hóde koborostanót zaga faiyé.



Háwala:  rohingyaciki.wordpress.com

No comments:

Post a Comment