Diindahání

Drop Down MenusCSS Drop Down MenuPure CSS Dropdown Menu

Saturday, October 29, 2016

Mohá Zinok ór Kissá (မဟာဇနကဇာတ္ေတာ္ႀကီး)

Mohá Zinok ór Kissá (မဟာဇနကဇာတ္ေတာ္ႀကီး)



[Bormár kitafit mazé Buddó zindegir kahání 550 lói banai yédé 10 wá mocúr kissá asé. Ziín óré "Zed Grí Se Bué" (ဇာတ္ႀကီးဆယ္ဘြဲ႔)bolí hoú. Iín oré baittát"Te, Zá, Tú, Ne, Má, Bu, Sañ, Na, Wí, We"( ေတ၊ ဇ၊ သု၊ ေန၊ မ၊ ဘူ၊ စန္၊ နာ၊ ၀ိ၊ ေ၀) hoí monot goré. E doccúa kissáttú “Tú ar Bu" baáde ar añcto (8) wá kissá ré Minbú Saradow Uú Oú Ba Tá (မင္းဘူးဆရာေတာ္ ဦးဩဘာသ)  yé  leikké. Baki duwá ré Acín Kúmará (အရွင္ကုမာရ)  yé leikké.]


Ek zobanat Míttilla decót( မိတၳီလာျပည္ ) raj goittó dé  Badcá Arílá Zinok  (အရိ႒ဇနကမင္း) loí cóñro bái Cázada Pal Zinok (ေပါလဇနက) tará ek bái loí ek bái aanbon ói Larái cúru goijjé. É laráit mazé bor bái badcá mara giyé dé éttolla hámila Rani deki gorif ór bétdorí dái oré Hala Sampa Nogor ( ကာလစမၸါနဂိုျပည္) dec ót foiñsíllgói.

Coor ór baárór Zirani gór(ဇရပ္) ekkán ót boí accíl dé ottót Disapamourk saf ( ဒိသာပါေမာကၡ ဆရာႀကီး) uggúa loí loot faaí guzori giyóidé mamala ré zehón buzáiyé Caaf e Rahám hái íbar górot táito zaga diyé. Kessú cómo baáde Rani ttú zehón fuwa óilo "Mohá Zinok" hoí nam rakí lo.

Fonná foréddé ottót oinno fuwain hodun e Zinok oré  Rarir fuwa hoí hamicá técarái to. Zinok e coí nofarí Maa tú zettót fusár lo fuwa gura de étolla foila foila gúrai garái hoilé yó  zehon fuwa juwan oiyé mamala ré kúli buzái diyé.

É din lotí, Zinok cázada yé nizor asól zindegi ré dilot mazé yiad rakí  razdáni hókumoti zojba foida ói Baf or racteri ré onniyai gorí kobza gorí raikké dé  sañsa Pal Zinok loí larái gorí racteri wafes loiyum hoí báfa loí  Maa ye fúañti ainníl dé mal cómbotí ókkol oré barái bollá buth-códor(သေဘၤာကုန္သည္) ókkolór fúañti baicá diyé.

Zinok giyé dé zaháñs yían sómondór ór mazé doñr doñr goir ókkol maronor daara tottá fáçí faní góli oré asté-asté dhufí zar goidé ottót oinno sáñti ol dhorai fanít záb mára cúru goijjé.

Húñciyár Mohá Zinok e dil etminan rakí Gíyuñ dí mirá dí mari hái fet bóraiyé. Bazu dúti ré yó faní no góle fán Gíyuñ mazi diyé. Tar baáde dua magí Ruza r niyot goijjé. Iín gorónor baáde cóçór kúñrar matát baái urí Háñngor dillá hótara mas ókkol tú duré forefán boldi fál maijjé.

Jozba (ဇြဲ), kucíc (လုံ႔လ), hímmot (၀ီရိယ) loí dine raite ozirani háñsúrí báci aiyé dé hána okkól oré loot failé oddó Ruza no báñgi diloré mozbut gorí rakitó.

Mohá Zinok e

 “morot fuwainór jozba moillé home”

hoí jozbar sáñté háñsúri háñt dinóddin sómondorot mazé loot fail dé nanan doilla mosibot ol faar ói Míttillar Bagan or gáñçór ciíl ór uore hoor beraiya oizzíl gái.

Edinnot Míttila decót Pal Zinok badcá entehal oiyé dé háñt din oiyé. Rajteri gosíloiya morot fuwain nái dé éttolla  Fuccá Rot( ဖုႆရထား ) gúraibar entezam goijjé.

Fuccá Rot dazdáni mohól óre deñn háittá tin bar fak di óré coorót fak diyóré  asimbit coor or geath ottú neali  zimmadar ókkole fisé fisé duñrar cúru.

Baganot Zinok neri asé dé cíl lór coth ót  Fuccá Rot zehón tíyaiyé, layek oiné no emtan gorí bólla , tal bazoya ókkole ek fúañré mataiyé dé tal or zoriya seton oileyó badcá khún de éttola honó dhor bór sára sugún kúli sái giddi dójjé dé manuic ókkol dekilé yó nizam ót ar ek hait fíri giyé gói.

Gonoya ókkolé hor uidda óiye dé téñg or tola ré saí goni óre, "E manuic wá bazur bol takot, elóm lói bóráiyá uggúa manuic hámahá uaforibó" hoí badcáyír fucák finái óre ehtaram ór sáñte daki loi giyé.

Baáde niyom mozin Pal badcár zii sáyeba r háñsé halot biggún boyan zehón goilló, Zii sáyeba yé Sara badcá ré saí bálla húzur hanát aaí dola oitó dawot diyé. Hóñsár gua yé bar bar hóñsár dilé yó no fúne fán táki uzir nazir ókkol loi hotát tái zagoi.

Hóñsar gua wafes zai óre hotuún baáde nizor mon mozin cúnali razdan or húzur hanát saitó zafán gorí zai zii sáyeba Ciwali Devi r húzur hanát zehón foiñsé, aai salam goijjé dé Ciwali ré hátor dóri Cúnali tottót boí sañsá Pal badcár uzir nazir e aros goijjé dé bisar ókkol oré juwab di faiséla zehón gorí faijjé, sáyeba Ciwali Devi lói cúnár taz finí noya badcár rajterir mela goijjé.

Zehón badcá óilo Hala Sampa Nogor ót asé dé Maa Rani ré ar Ditarpamaurk saf oré Míttilar dec ót aní morobbir tobkadi raikké.


Badcá Mohá Zinok ar Rani Ciwalí Devi ttú zehón morot fuwa uggúa oilo tará bicí kúci ói hail fattór dúloin di "Diigavú" (ဒီဃာဝု) hoí nam túwaiyé. Diigavú cázada elóm cíkka furai 16 bosór óiye dé ottót íbaré Cázada( အိမ္ေရွ႔မင္းသား )r zimmadari gosái diyé.

Ek dinná badcá Mohá Zinok yé fuwa ré daki Cáyi Bagan( ဥယ်ာဥ္နန္း )ót  sáir goittó zaite gólibar mugót Aam báñi forefán doijje dé gas oré deki badcá ar cázada có fari háiye dé étolla fisóttú accé dé sáñti ókkol leyó faribár muoka fái zar age te kúci góri fari háiyé.

Bagan ór mazé mohol ót din thíyá kúci gorí añzinná wafes aiyéddé ére baganór mugór Aam gas wá théil déla( အခက္အလက္မ်ား ) ol báñgi giyói dé dekí zehón badcá yé fusár loiló tohón "Uzir e Azom e gula asé dé étolla gasór halot en óiye de, húzur, dákor gas wá gula noódóre dé  étolla eén noódé" hoí juwab diyé.

Yá lotí badcá yé "aññár cáyi dón combottí deki gula bóra gas loi ek doilla nóné ya, ducmon loi foittó din taallukat raká foréde zindegi nóne. Ducmon loi azur tákon foír ór zindegi, gula sára Aam gasór dílla."

Aññi yó burá ói giyí gói, étolla hoñl boiccá mor fua ré razdáni rajteri gosái dí Foir boni murát zai ebadot goijjúm mói boli hoí hótat duniyabi dón duolot, caán cuokót félai akhérot tuwai tó murát baicá diyé….

Háwala: mingala
http://www.mawluu.com/

No comments:

Post a Comment